Jaká je struktura a organizace Univerza ? Toť otázka všech otázek.

Jsme si vědomi toho, že zcela jistě je vše mnohem komplexnější, bohatší a složitější, než je zde uvedeno. Liidé však mají odvěkou touhu a potřebu dělat si vlastní představu o uspořádání Univerza. Uvedené souvislosti včetně shrnujícího schématu, vychází z propojení nejmodernějších výzkumů s prastarou moudrostí dávnověku. Můžete o tom všem přemýšlet spolu s námi a nechat to na sebe působit a případně se něčím i nechat inspirovat. 

hlavním obrázkem je symbolické uspořádání dimenzí a kvalitativních rovin, budeme se zde k němu často odkazovat

Na úvod si pomůžeme jedním konkrétním příkladem ze života

Jedné mamince v noci plakala až křičela čtyřletá holčička. Starostlivá maminka už to nemohla vydržet a šla probudit svoji holčičku jménem Melen, z její noční můry. Holčička se tak napůl probrala a maminka se jí zeptala: "Copak Melinko, zdálo se ti něco hrozného?" A Melinka jí odpověděla: "Ano, zdálo se mi něco hrozného, zdálo se mi, že jsi člověk"

Paní maminka se pak na mě obrátila, abych jí pomohl pochopit tuto situaci. Co je tak hrozného na tom, že Melinina maminka je člověkem. Vysvětlil jsem jí, že velmi malé děti se svojí Duší ještě velmi pevně identifikují s prostředím, ze kterého nedávno přišly a inkarnovaly se z něj do hmotného prostředí. Když velmi malé dítě spí, tak jeho Duše se zčásti odpoutá a její vědomí je napojeno na svoji nehmotnou domovinu. Proces zvykání na hmotné prostředí, které bolí, páchne, tlačí, lže se v něm atd. je tvrdou ránou a nějakou dobu to zabere, než si Duše postupně přivykne. Duším velmi malých dětí určitě pomáhají Duchovní průvodci. Duši Melinky bylo vysvětlováno, že její nejbližší a nejmilovanější Duše je právě nyní její lidskou maminkou a je člověkem. A Duši Melinky, v tu chvíli velmi silně identifikované s nehmotným Duchovním prostředím se to nelíbilo. Je to v podstatě běžný proces. Velmi mnoho malých dětí toto zažívá. Od 6. roku už to postupně mizí.

Proč uvádím tento příklad? Protože je to názorná ukázka, jak jedna Duše může prožívat různé reality, a to v závislosti na tom, jakou částí svého vědomí se propojí s informacemi té které dimenze. Záleží tedy na situaci. Realita není jedna jediná. 

Vědomí zcela jistě není složené z hmoty. Duše dokáže vnímat, aniž by měla fyzické tělo. A hmota sama o sobě je energií. A energie sama o sobě je podle kvantových fyziků projevem vlnové funkce. A funkce je čistočirá matematika. A matematika je čistě nehmotný vědomý proces. Celý cyklus se nám tím krásně uzavírá a to pochopením, že hmotu ve finále vnímáme opět zase jen v nehmotném vědomí. Hmota je totiž nejen projevem hmoty, ale i VJEMEM HMOTY. Ostatně všechno, co známe a zažíváme jsou vjemy ve vědomí. Existence hmoty je tedy vázaná na informace a proces vjemu ve vědomí.

Zkusme si nyní pro lepší představu udělat tři různé myšlenkové experimenty.

1) EXPERIMENT. Spíte. Zdá se vám něco hrůzného. Srdce vám buší, jste spocení. Vzbudíte se. Uleví se vám. Jste šťastní, že to byl jen sen. Proč vám srdce bušilo a proč jste tak šťastní, že to byl jen sen? Vždyť to přece byl JEN sen? Jste šťastní proto, že v době snu to bylo pro vaše vnímání reálné. Vjem reality nebyl o nic slabší, než když nespíte. Některé zážitky ať už snové nebo mimotělní jsou natolik silné, že síla jejich prožitku daleko překonává běžnou realitu. Co je tedy skutečná realita, když víme, že snová či mimotělní realita dokáže být ještě silnější a když víme, že vědomí Duše je nehmotné a když víme, že existují i jiné roviny Univerza, které zcela unikají našim hmotným senzorům? Například temné hmoty a temné energie je třicetkrát více, než hmoty a energie, kterou jsme schopni fyzicky detekovat. V tom 30x větším a širším světě, je přece také možné něco vnímat, nebo ne? A pokud ne, nebylo to plýtvání místem, jak zaznívá na závěr v jednom ikonickém filmu? "Vesmír je strašně velký prostor. Větší, než si kdokoli z nás dokáže představit. A kdybychom v něm byli sami… bylo by to ohromné plýtvání místem." (film Kontakt, Carl Sagan)

Zpět k našim myšlenkovým experimentům. Příklad druhý.

2) EXPERIMENT. Spíte. Tentokrát se vám však zdá něco krásného. Jste na prosluněné louce a cítíte Boží lásku. Cítíte štěstí, srdce se vám dme radostí. Chcete, aby to pokračovalo dál a dál. V tom přichází nádherná postava, zářivý Průvodce a ukazuje vám, že jste ve své pravé domovině. Cítíte lásku. Prostě víte, že se zde nedá lhát, že je tu soucitné a pomáhající prostředí. Můžete se pohybovat libovolně prostorem i časem. Postupně vám průvodce ukáže, že vše již dávno umíte, jen se stačí na to rozvzpomenout. Můžete být třeba na více místech naráz. Nejste nijak omezeni hmotou. Vzbudíte se. Chcete se vrátit zpět, ale nejde to. Mrzí vás to. Dolehne na vás tíha hmotné reality. Ale vždyť to byl přece JEN sen? Tak proč to zklamání? To zklamání přichází z toho pocitu, že takové reality skutečně existují. Byl to však jen letmý dotek domoviny.

Tyto dva snové příklady byly použity jen proto, abychom se naladili na nehmotné prostředí, kde dokáže naše Duše vnímat nehmotnou realitu. Zkusme pokračovat v myšlenkovém experimentu dál. Dojdeme v něm k pochopení, jaké kořeny a pravidla má náš časoprostorový hmotný svět.

3) EXPERIMENT. Tentokrát už nebudeme spát. Berme jako výchozí stav, že jsme Duše a již nemáme hmotné tělo. Jsme tedy ve své pravé domovině. Jak to tam asi vypadá? Omezení hmotou, časem a prostorem tam neexistuje. Můžeme být na více místech současně, můžeme se vyskytovat v různých prostředích a to na základě záměru a vůle. Nedá se tam lhát ani krást. Je nás tam víc takových Duší a je nám prostě krásně. 

Pak k nám přijde zářivý Průvodce a řekne "Pojďme si zahrát hry." A my nadšeně souhlasíme. "Ta hra bude přinášet poznání, seberozvoj a bude veskrze spravedlivá." To zní dobře. Všichni souhlasíme. "Abychom lépe poznali sami sebe, budeme si klást různé typy otázek a překážek a uvidíme, jak se s nimi vyrovnáme. A aby nám to bylo příjemné, otázky a úkoly si budeme volit my sami." Krása, všechny Duše s takovou hrou souhlasí. Chápeme, že nejde o to, kdo nad kým vyhraje. Jde o to si tu hru užít a mít z ní prospěch díky vlastnímu prožitku z poznání sebe sama a poznání nového. "Jak to ale uděláme", ptá se jedna Duše? Průvodce odpoví, že hra bude spočívat v tom, že nebudeme moci být na více místech naráz, a že věci nepůjdou vzít hned zpět, že si vytvoříme bariéry, za které se bude moci jedna Duše schovávat druhé a díky tomu bude umožněno i švindlování. "Co to je švindlování", ptá se další Duše. "To je určitý druh zkratky. Ta dokáže přinášet krátkodobě výhody, ale dlouhodobě je nevýhodná." "Co to je krátkodobě?" Zeptá se další Duše, neboť Duše zde zažívají pouze bezčasí, tak nechápou pojem krátkodobosti. "Tak pojďte všechny Duše sem, vysvětlím vám pravidla hry, abyste věděli, co bude možné a co ne", praví zářivý Průvodce.

"Vytvoříme vám prostředí, kde nebude možné být rozprostřený všude v jednotě, ale pouze na jednom konkrétním místě a v jedné situaci. Budete tak muset pečlivě volit, kde a v které situaci budete chtít být. Snížíme vibrace. Do Vašeho vědomí, které bude hrát tuto hru nahrajeme pravidla časoprostoru. To zajistí Boží časoprostorové brýle přes které se budete dívat na okolní svět a pomocí nichž se bude hrát ta hra. Je to však jen dočasné. Ty Boží brýle budou součástí těla. Odložením těla se tedy odloží i ty brýle a vědomí se opět přepne do módu celého spektra a opět se zde v jednotě setkáme. Komu by bylo smutno, může sem průběžně nakukovat, pokud se na to správně naladí svým vědomím i tělem. Abychom vytvořili hru na časoprostor, rozsekáme spojité prostředí na oddělené kousíčky a to proto, abychom mohli mezi těmito oddělenými kousíčky vybudovat různé typy překážek. Tyto kousíčky nazveme body. Body propojíme úsečkami. Z bodu A do bodu B bude cestování možné. Bude umožněn také otáčivý pohyb kolem osy. Otáčení bude možné na jednu a na druhou stranu. Vytvoříme si nejjednodušší prostorové uspořádání, pomocí pouze 3 kolmých os X Y Z. Toto budou tři dimenze prostoru a v těchto třech dimenzích umožníme dynamiku vývoje díky pohybu. Tento pohyb bude nazýván časem. Pohyb tedy bude čtvrtou dimenzí. A aby bylo zajištěno, že hra bude mít spád, tak energetické zákonitosti a procesy v tomto prostředí budou nastavené protikladně. Tato energetická protikladnost bude vyvolávat pnutí a tlak na potřebu reakce. Každá akce bude proto vytvářet reakci. To nám zajistí systém duality. Některé akce si budete vybírat svobodně vy samy a do některých akcí budete přitahovány, každopádně všechny vaše reakce vám pak poslouží k vašemu sebepoznávání." 

Některé Duše zaváhaly, přece jenom to vypadá na dost náročnou hru, některé se však už nemohly dočkat, kdy už to začne. Průvodce dále vysvětlil, co vše hra Duším přinese, až všechny získají dostatek zkušeností. Duše s hrou souhlasily a zářivý Průvodce šel zadat přípravu vhodných Božích brýlí, které si Duše svým tělem nasadí, aby mohly hrát hru. Průvodce zašel do Božího vývojového oddělení a popsal vývojářům pravidla, jak se má hra odvíjet, aby podle toho navrhli a vyrobili správné brýle.

Když bylo vše hotovo a Průvodce si šel brýle převzít, tak si je nasadil a byl navýsost spokojený. "Moji milí přátelé, funguje to nádherně, jak jste to udělali, prozraďte mi to prosím."

"Chtěl jsi nespojité prostředí. Chtěl jsi tři kolmé osy X Y Z. Chtěl jsi rotaci. Chtěl jsi pohyb z bodu A do bodu B. Chtěl jsi dualitu s protikladnými sílami. Proto jsme do herních brýlí vsadili Boží software s následujícími principy a zákonitostmi. Duše své okolí přes tyto Boží časoprostorové brýle ani jinak neuvidí." odvětili Boží vývojáři. 

Boží časoprostorový software

• Vše se buduje od nejjednoduššího ke složitějšímu
• Základní princip se fraktálně opakuje stále dokola a dokola a tím vytváří nové struktury, které však vychází z původních principů.
• Brýle rozsekávají spojité prostředí na oddělené body, kde každý bod má svoji vlastní souřadnici X Y Z.
• Matematicky z toho plyne, že nejjednodušším prostorovým 3D prvkem je pyramida s trojúhelníkovou základnou (pravidelný čtyřstěn).
• Tento čtyřstěn je základním matematickým prvkem, ze kterého se budují základní stavební módy rozložení vektorových sil.
• Matematickými zákony tím vzniká celkem pět základních prvků (módů) rozložení vektorových sil (Platónská tělesa).
• Aby se přes brýle dalo vnímat dualitně, brýle vše vidí uspořádání prostoru skrze 2 čtyřstěny vzájemně opačně orientované (Merkaba).
• Merkaba je základním matematickým prvkem a nositelem kódů. Uvnitř Merkaby vznikají pyramidy se čtvercovou základnou. 
• V matematice Merkaby a Pyramid jsou uloženy základní kosmické konstanty kvantovaných balíčků energií potažmo hmoty. 
• Z těchto balíčků energií se skládá celý hmotný časoprostorový svět.
• Dulaita vytváří sílu elektrickou a magnetickou. Pohyb elektřiny vytváří magnetismus a naopak. Jsou to 2 strany téže mince.
• Elektrický náboj je také dualitní, plus a mínus. Jsou to 2 strany téže mince.
• Magntické póly jaou dualitní, severní a jižní pól. Jsou to 2 strany téže mince.
• Rotace je dualitní, na jednu nebo druhou stranu. Pravotočivá rotace je z opačného pohledu levotočivou. Jsou to 2 strany téže mince.
• Čas a prostor (časoprostor) tvoří Dualitu. 0 pohybu = max. běh času a naopak max rychlost = 0 čas. Jsou to 2 strany téže mince. 
• Časoprostor je proto vnímán v závislosti na pohybu. Je pro všechny relativní (relativita).

Je to matematika prostoru: Ze 2 čtyřstěnů vzniká jak Mekaba, Krychle tak i 8mi stěn. A z 5 čtyřstěnů pak vzniká 12ti stěn a 20ti stěn. 
Matematikou získáváme Merkabu a všechna Patónská tělesa ! A to pouze pomocí čtyřstěnu, což je nejjednodušší prostorové těleso. 

Zářivý Průvodce by nadmíru spokojený. Když si však brýle nasadily Duše, byl to pro ně šok. Hra však již započala. Co jim průvodce neřekl, byl to, že čím více se při hře používají zkratky a švindlování, tím déle trvá se z celé hry vymanit. Neřekl jim to však záměrně. Nechtěl je obírat o moudrost. Chtěl, aby si na to Duše přišly vlastním přičiněním a vlastním poznáním.

Konec myšlenkového experimentu. Vraťme se zpět do "reality." No jo, ale do jaké reality? Co je vlastně realita? Je realitou to, že právě nyní máme nasazené živé Boží softwarové brýle? To je ta správná a jediná realita? Nebo je realita to, když spíme a zažíváme propojení s nehmotnou sférou? Nebo je realita to, co nás čeká, až úplně odložíme tělo? Anebo nějaká hlavní realita ani neexistuje a realitou je úplně všechno. Anebo je realita jen to, co si my sami vytvoříme jako realitu? 

To už nechám na každém z vás.

Pro někoho by náš třetí myšlenkový experiment mohl znít jako účelová pohádka. Pokud však uplatníme logiku, tak zjistíme, že matematika hovoří jasnou řečí a přesně v uvedeném duchu, neboť ve 3D prostoru je nejjednodušším 3D útvarem pyramida složená ze 4 rovnostranných trojúhelníků. Že je náš svět dualitní a fraktální povahy, to vidíme jasně. Matematický řetězec Čtyřstěn, Merkaba, Posvátná tělesa, Klasické pyramidy, ... je jen logickým sledem matematických a fraktálních postupů. A ejhle, co v tomto matematickém řetězci nacházíme ? Nacházíme zde semeniště základních kosmických konstant našeho fyzikálního energetického Vesmíru. V základní bazalní matematice (geometrii) 3D prostoru !!! A věděli to dokonce už i ve starém Egyptě. Vypráví nám o tom záhadná Velká Pyramida v Ghíze: 

Velká Pyramida v Ghíze, strany pyramidy 440 x 440 a výška 280 staroegyptských loktů
Pyramida nám nabízí možnosti porovnávání jejích různých proporcí.  Pokud to uděláme, 
tak s úžasem zjistíme, že se v ní matematicky ukrývají nejzákladnější konstanty Univerza 

symbolická pyramida uspořádání Univerza

Vrátíme se zde k hlavnímu obrázku. Na něm je v symbolické formě zobrazeno devět kvalitativních úrovní. Strukturu Univerza můžeme samozřejmě zkoumat a dělit na libovolný počet úrovní (dle našich znalostí). V našem systému aktuálního poznání nám snad pro jednoduchost a přehlednost postačí úrovní devět. Číslo devět je z pohledu Kosmické Numerologie číslem největším (pokud uvažujeme lidskou hmotnou úroveň poznání), takže lidský pohled na devět úrovní Univerza s tím krásně ladí.

• 1. až 3. ÚROVEŇ. Zdrojové vědomí. Z něj vychází vše. Úroveň 1 až 3 jsou čistě nehmotné. Spojité prostředí. Vše v jednotě a bezčasí. Je to zázrak existence vědomí. Jednou z variant prožívání vědomí je i možnost myšlenkového světa. Ten umožňuje vytvářet i myšlenkové světy logické matematiky, která pracuje se systémem separace, kde každá hodnota je oddělená od jiné a je proto schopna matematicky popisovat a definovat separované (kvantované) prostředí. 
• 4. ÚROVEŇ je stále ještě nehmotná avšak současně je svým působením i přechodová. Je "rozharním" mezi nehmotným a hmotným světem. Matematický separační systém umožňuje systém třídimenzionálního uspořádání. Hodnota redukované Planckovy konstanty 1,054.571 (nejmenší možná hodnota energetické akce v našem Vesmíru) vyplývá přímo z matematiky Pyramidální geometrie, tedy z matematických vlastností samotné geometrie 3D prostoru. Tento matematicky definovaný prostor určuje také parametry pohybu v tomto prostoru, a tím definuje čas (neboť čas je pohyb v prostoru) vzhledem k pohybové aktivitě pozorovatele. Každý pozorovatel zažívá pozorování z jiné perspektivy. Různá pozorování vůči sobě jsou proto vždy relativní. To je relativita.  
• 5. ÚROVEŇ. V páté úrovni už je definovaný prostor i čas a vjemy pozorovatelů jsou v jejich vědomí interpretovány v rámci časoprostorové relativity a v rámci fundamentálních kvantových efektů (kvantová elektrodynamika). V této úrovni fundamentálních jevů, nerozlišují matematické vzorce kvantových rovnic směr toku času.  Proto je umožněno, aby fundamentální procesy probíhaly pod určitou hrubostí v extrémně krátkých časech obousměrně. Můžeme si to připodobnit k dechu. Dech je fundamentální základní funkcí těla. Dech se však skládá současně z nádechu a z výdechu. Samotný nádech nestačí, je potřeba i vydechnout a naopak. Např. mezi kvarky proběhne za jedinou sekundu přibližně 100 000 000 000 000 000 000 000 000 výměn "tam a zpět" silových energetických balíčků, přičemž právě toto vzájemné přehazávání si balíčků energie "tam a zpět" je tou silou v přírodě, která drží pohromadě jádra atomů. Toto přehazování neprobíhá tak, že jeden kvark počká až odhodí rychlostí světla svůj balíček. Jeden právě odhazuje a druhý už přitom chytá. Mnoho kvantových procesů na této úrovni probíhá současně jedním i opačným směrem, přičemž z určitého kvalitativního pohledu to můžeme označit za cestu zpět v čase. Po uplynutí extrémně krátkého časového úseku však v součtu celý proces naplňuje princip nádechu a výdechu, který tvoří jeden celek. Pod určitou úrovní hrubosti či jemnosti se tedy jedná o procesy v čase "tam i zpět" současně.
• 6. ÚROVEŇ. V šesté úrovni probíhají obdobné jevy, avšak na o něco větších škálách. Je to úroveň Fyzikálního vakua. Toto vakuum však není prázdnota.  Jen vypadá jako prázdné. Existují tu zde již hotové částiice, jako např elektrony a protony, jen jsou skryté. Existují tu zde i se svými protějšky, neboli antičásticemi. Elektron/Pozitron, Proton/Antiproton atd. Přičemž Pozitron je totožný s Elektronem, jen má opačný náboj. Je tedy jakoby Elektronem, který na nepředstavitelně malý okamžik, jakoby couvnul v čase, neboli změnil svůj parametr na opačnou hodnotu. Takto dýchá ve vakuu "tam a zpět" v neuvěřitelném rytmu (4 000 000 000 000 000 000 000 krát za sekundu). Tyto tzv. Elektron tak tím, že na nepředstavitelně krátký okamžik obrátí naruby svůj náboj, tak tím vytváří "páry" částic, které vznikají z vakua. Vznikají a vzápětí zanikají. Říká se tomu fluktuace vakua. Tyto částice si jakoby půjčí energii z vakua (tím na kratinkou dobu poruší fyzikální zákony) a protože dýchají tam i zpět (Elektron/Pozitron) tak navenek vytváří pole nulové energie, které my lidé pak nazveme prázdným prostorem a vědci to nazvou fyzikálním vakuem. Ve skutečnosti je však zde nekonečné množství energie a částic, vznikajících a zanikajících a dýchajících v nepředstavitelném rytmu. V tomto světě je paradoxní úplně všechno. Aby tomu vědci nasadili korunu, tak těmto reálným ukrytým částicím říkají Virtuální částice.
• 7. ÚROVEŇ. V sedmé úrovni hrubost "zrna" sice dále hrubne, avšk ještě stále zde fyzikální vzorce nerozlišjí směr toku času. Dalo by se tedy obrazně říct, že zde ještě stále probíhají procesy nádechu a výdechu, kdy kvantové jevy probíhají současně "tam a zpět" a to ještě pořád s takovou jemností, že naše hrubohmotné zkušenosti to neumí reálně zachytit. Kvantová fyzika si zřejmě obecně celá pohrává jakoby kouzelně s neuchopitelnou relativitou časoprostoru. V této sedmé úrovni se nachází jedna z nejzákladnějších fyzikálních konstant Univerza: "Konstanta jemnosti struktury." Je to jakýsi rastr, na kterém běží hrubohmotný svět. Má číselnou hodnotu 1.054 571. Je to redukovaná Planckova konstanta, která popisuje základní chování mikrosvěta. Popisuje např vztah mezi energií a frekvencí částice, anebo také mezi hybností částice a vlnovou délkou její De Broglieovy vlny. Popisuje a určuje nejmenší vlnovou akci (nejmenší možné kvantum akce). Velká Pyramida v Ghíze nám krásně ukazuje, odkud se matamaticky tato hodnota bere. Vychází z matematiky geometrie 3D prostoru.
• 8. ÚROVEŇ. V osmé úrovni nastává z pohledu lidského pozorovatele velký kvalitativní skok. Směr toku času je již možný pouze jedním směrem. Zdá se, že tím důvodem jsou termodynamické zákony. Entropie směřuje už jen jedním směrem. Tepelné projevy jsou tedy tou příčinou. Tření na této makro úrovni vyvolává odpor a teplé postupně chladne. Tato úroveň jevů dokonale zaplňuje naši mysl a proto považujeme tuto zkušenost za pravdivou a převldádající a tudíž i platnou pro celý Vesmír. Neumíme si proto představit, že v jemnějších hrubostech Vesmíru mohou probíhat jevy zcela jinak. Např. jevy v kvantové mechanice ve Schrödingerově rovnici jsou symetrické a fungují úplně stejně tak i pozpátku v čase. Dějí se zde naprosto neintuitivní jevy. Např. když jsou kvarky a gluony blízko u sebe, jejich vzájemné působení slábne a naopak, čím dále se od sebe pokoušejí vzdálit, tím silněji na sebe působí. 
• 9. ÚROVEŇ. V deváté úrovni je opět vše jinak. Je to směs Newtonovské Fyziky, která na stále větších a větších škálách postupně přechází v Kosmologické procesy. V černých dírách, a ve zhroucených objektech o nepředstavitelných hmotnostech probíhají jevy, dle nám dosud neznámých prinicpů. Čas a prostor tu existují v jiné formě, než si umíme představit. Chybí nám zde zkušenostní opěrný rámec, od kterého bychom se mohli ve svých představách odrazit. Zjistili jsme, že celý Vesmír vyváří globální Vesmírné struktury, která dýchají a pulzují v Kosmickém rytmu. Zdá se, že vše je organizováno a řízeno vědomým polem. Na nejvyšší úrovní se zřejmě Kosmické vědomí opět navrací do vědomí Zdroje, neboť z něj vychází, jako vše co existuje. 

co jsou Tvarové zářiče ?

Někteří ezoterici se domnívají, že tvarové zářiče vyzařují energii. A naopak někteří materialisté zase namítají, že tvarové zářiče přece nemohou vyzařovat energii, když nemají čím. Tvar je tvar a proto Tvarové zářiče nevyzařují energii, nýbrž vyzařují Tvar !!! 

Důležité je proto pochopení, co to Tvar vůbec je a tím pádem co tedy i způsobuje. Výše uvedené předchozí texty, úvahy nejpokrokovějších vědců a také moudrosti našich předků z dávnověku, to vše hovoří jasnou řečí. Zdroj, Duch a jeho vědomí díky informačnímu poli organizuje energie a ty se pak koncentrují do energetických uzlů, které lidé v makroskopickém měřítku nazývají hmotou. Informační pole tedy vládne hmotě. Může ji formovat a směrovat, může ji proměňovat a transformovat atd. A to je dokonce mnohem více, než jen pouhé vyzařování energie. Je to tvorba a organizace uspořádání energie. Někomu se to pak může jevit jako zdroj energie. Ve skutečnosti však tvarový zářič "jen zařídil" transformací a organizací okolních energií nové harmoničtější uspořádání energií. A to je úžasné a fascinující, protože všude ve Vesmíru, na doslova každičkém místě se nachází k dispozici nekonečný zdroj nevyčerpatelné volné energie (Prány), kterou můžeme vhodným Tvarovým zářičem formovat a usměrňovat.

Tvar je geometrie. A geometrie je matematika. U Tvarového zářiče tedy zaleží na tom, jaké informace (matematické souvislosti, konstanty a kódy) ve svém tvaru nese, neboť časoprostorové energetické entity jsou těmito konstantami a přímo kódy utvářeny. Pokud použijeme ve Tvarovém zářiči takové informace a kódy, které používá přímo Zdroj k tvorbě Stvoření a života v něm, potom jsou tyto informace a kódy životadárné a jsou v harmonii se životem.  Naštěstí je dnes již doba, kdy se postupně navracíme k těmto prastarým zkušenostem a moudrostem z dávnověku a můžeme je využívat ku prospěchu života i my. Zde konkrétní praktické ukázky: